Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním Rozvoj péče
Menu

Napsali o nás

 

ZPĚT na seznam článků

 

Duševně nemocní začnou využívat zdarma tři nové služby

 

Karlovarský kraj – Osobám s duševním onemocněním v Karlovarském kraji budou už od léta zdarma k dispozici tři nové sociální služby. Centrum sociální rehabilitace v ambulantní a terénní formě a sociálně-terapeutická dílna jsou prvními konkrétními výsledky projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje.

 

Šetření, která se v jeho rámci uskutečnila v roce 2010, totiž prokázala, že v regionu téměř chybějí rehabilitační služby zaměřené na obnovu pracovní činnosti a odstranění předsudků široké veřejnosti. To prý silně ovlivňuje pocity izolovanosti a diskriminace osob s duševním onemocněním a zvyšuje náklady na jejich léčbu. Nové sociální služby byly představeny v rámci Regionální koncepce péče o osoby s duševním onemocněním na setkání zástupců Karlovarského kraje a města Karlovy Vary s poskytovateli sociální péče, duševně nemocnými a jejich blízkými, které se uskutečnilo ve čtvrtek v Krajské knihovně Karlovarského kraje. „V současnosti tvoří ústavní rezidenční služby a následná lůžková péče třiasedmdesát procent nákladů na péči o osoby s duševním onemocněním v regionu. Na denní stacionáře s psychoterapeutickými programy, pracovní rehabilitace, svépomocné a aktivizační programy a poradenství však z celkových přibližně 419 milionů korun vydáme jen jedno procento. Cílem nové regionální koncepce je poměry změnit. V roce 2020 by jen tyto služby měly tvořit přibližně 20 procent všech nákladů,“ konstatoval Miloslav Čermák, náměstek hejtmana Karlovarského kraje pro oblast sociálních věcí a neziskových organizací. „Věřím, že i díky tomu výrazně podpoříme přesun péče o osoby s duševním onemocněním z ústavů do jejich přirozených prostředí, tedy do domácností.“

Koncepce

Regionální koncepce péče o osoby s duševním onemocněním obsahuje plán rozvoje služeb v Karlovarském kraji v horizontu dvou, pěti a deseti let. Byla vytvořena na základě Situační analýzy, která se uskutečnila loni v rámci projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Služby sociální rehabilitace v ambulantní i terénní formě a sociálně-terapeutická dílna byly přitom označeny jako nejvíce deficitní. „Šetření v kraji jen potvrdilo naše předchozí zkušenosti – nedostatečná možnost uplatnění na trhu práce a volnočasových aktivit vede k prohloubení pocitu izolovanosti psychicky nemocných a tím i ke zhoršení průběhu léčby onemocnění. Například na Karlovarsku si téměř třetina osob, které trpí diagnostikovanou depresí, raději zaměstnání ani nehledá. Bezmála třicet procent těch, kteří se práci pokoušeli hledat, se přitom aspoň někdy setkalo s diskriminací,“ konstatovala Barbora Wenigová, ředitelka Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví (CPRDZ), které je hlavním dodavatelem projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním, s tím, že transformace péče o duševní zdraví přinese zvýšení celkových výdajů o 34 procent na 563 milionů korun ročně.

Problémy tají

V Karlovarském kraji žije zhruba 304 274 obyvatel v okresech Karlovy Vary, Sokolov a Cheb. Z toho jsou přibližně tři procenta léčena pro některou z psychiatrických diagnóz. Tisíce dalších však své problémy tají, z nejrůznějších osobních i profesních důvodů se obávají s nimi někomu přiznat nebo jim nepřikládají váhu. Na základě statistické pravděpodobnosti a místních šetření proto lze odhadnout, že zde může žít zhruba 17 až 45 tisíc lidí s duševní poruchou. Z kvantitativního výzkumu diskriminace pacientů s depresí a schizofrenií například vyplynulo, že více než padesát procent osob s diagnostikovanou depresí a schizofrenií svou nemoc před ostatními skrývá. Téměř třetina lidí se schizofrenií se obává navázat blízký osobní vztah a lidé s depresí si raději nehledají zaměstnání.

Psychická onemocnění představují v rozvinutých státech největší společensko-ekonomickou zátěž. Jednou z hlavních příčin je nedostatek rehabilitačních služeb (dílen, tréninkových zařízení či poraden) zaměřených na obnovu pracovní činnosti a odstranění předsudků široké veřejnosti. V roce 2005 byla tehdejšími členskými zeměmi Evropské unie přijata Deklarace o duševním zdraví pro Evropu, ke které se naše země rovněž připojila. Její čtvrtý závazek obsahuje požadavek na vyloučení stigmatu a diskriminace pacientů s psychiatrickými diagnózami a prosazení jejich zařazení do společnosti prohlubováním odpovídajícího povědomí veřejnosti o duševních chorobách. Individuální projekt Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje je jedním z konkrétních kroků, které tento závazek České republiky naplňuje.

Nová koncepce sociální péče o osoby s duševním onemocněním a systému vzdělávání v Karlovarském kraji by se měla stát modelem pro změnu i v dalších krajích České republiky.


http://sokolovsky.denik.cz/zpravy_region/kvkra_dusevne_nemocni20110319.html

Home O projektu Realizator Dodavatel Subdodavatelé Kontakty Akce Dokumenty CMHCD Mediální partneři